Počátky našeho písemnictví
Kdo bude vítěz letos?
NOMINUJTE - stránky v kategoriích:
Nejlepší:
Tablo
- Školní
časopis na webu -
Školní webové
stránky -
Třídní
stránky -
Profesorské
stránky
Počátky našeho písemnictví
Datace : pol. 9 stol. – poč. 15 stol.
Kulturní jazyky : staroslověnština, latina, čeština
SPECIFICKÉ ZNAKY STARŠÍ ČESKÉ LITERATURY :
1. Představuje 900 let
2. Převaha ústní lidové slovesnosti
3. Znalost písma pouze duchovenstvo
4. Texty nesloužily ke čtení, ale k přednesu
5. Obtížná datace
6. Zlomkovytost děl
7. Anonymita děl
8. Žánrová různorodost
1) období PÍSEMNICTVÍ STAROSLOVĚNSKÉ pol. 9 st. Velká Morava
CYRIL A METODĚJ
První jazyk je u nás staroslověnština.
První slovanské písmo – HLAHOLICE
Nejstarší texty – Náboženské a bohoslužebné
PAMÁTKY :
Proglas– Nejstarší dochovaná slovanská báseň autor je Konstantin – právo člověka na mateřský bohoslužebný jazyk
Kyjevské listy – Jsou obsaženy první české slova a obsahují kodex Žogravský a Mariánský.
Pražské hlaholské zlomky – motlitby – nejstarší z Kyjevských listů
Život Konstantinův, život Metodějův – obrana díla obou bratří, jejich životopis
Po smrti Metodějově jeho žáci z Velkomoravské říše vypuzeni a staroslověnská kultura přetrvala jen v Sázavském klášteře.
Glosy – poslední památky z tohoto období, jsou psány ve staroslověnštině, latině a staré češtině – latinkou.
2) období Období zápasu dvou kultur 10 a 11 stol.
Zápas latiny a staroslovenštiny, zánik Velkomoravské říše, přesun kulturního těžiště do Přemyslovských Čech, kde se vytvářel mocný feudální stát.
973 – zřízení biskupství v Praze, které mělo latinský charakter. Poslední středisko staroslověnštiny byl Sázavský klášter, ale 1097 – vyhnání mnichů a dosazeny latinské obřady. Typické pro toto období je vznik legend.
1. Život knížete Václava – prostý styl srozumitelnost
2. Život svatého Václava – staroslověnská legenda, Boleslav zabil sv. Václava ve Staré Boleslavi r. 935, typická středověká legenda se zázraky
3. Kristiánova legenda – život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily
Hospodine, pomyluj ny – zápis ze začátku 11. stol. zpívána při slavnostních příležitostech
LEGENDY – životopisy svatých s nadpřirozenými prvky
ANÁLY – každoročně psané letopisy
KRONIKY - počátky dějepisectví, letopisy
3) období Krátké období vítězství latiny a pronikání češtiny poč. 12 – pol.13
Během 12 století je Český stát v krizi. Nejednotnost mezi Přemyslovci – latinská literatura v rukou kněžích. Pěstuje se také právnictví a dějepisectví.
KOSMOVA KRONIKA
Glosy – vpisy do latinských rukopisů, poznámky, překlady např. Svatořehořské, Vídeňské
Glosy – Marginální – na boku textu
Glosy – Interlineární – na vrchu textu
Druhá česká duchovní píseň SVATÝ VÁCLAVE přelom 12 a 13 stol.
Zobrazen jako rytíř, vyspělejší forma. Z písně duchovní se stala slavnostní a válečná později vlastenecký prosebný zpěv.
První souvislá česká věta je v Zakládací Listině Litoměřické Kapituly z poč 13st
Pokračovatelé Kosmovi – Kanovník Vyšehradský, Mnich Sázavský
Od 13 stol. se čeština stává spisovným jazykem.
4. VZNIK ČESKY PSANÉ LITERATURY přelom 13 a 14 stol.
Vrcholný středověk, vláda posledních Přemyslovců a Lucemburků. Upevnění st.
- demokratizace a zčeštění literatury
- laicizace ( zesvětštení ) literatury
- výlučné postavení verše, vliv ústní lidove slovesnosti – neznalost písma
- nezájem o původnost námětu
- zlomkovitost
- anonymita autora
- obtížná datace
Žánry :
Duchovní lyrika – píseň,modlitba nebo veršované kázání – Ostrovská píseň, Kunhutina Modlitba,Miličovské Modlitby
Duchovní epika – legendy- O svatém Jiřím,Prokopu,Kateřině
Světská lyrika – Apokryf o Jidášovi,Pilátovi
Sociální satira – Hradecký Rukopis
Žákovská poezie – Píseň Veselé Chudiny,Podkoní a Žák
a) Literatura počátku 14. stol.
ALEXANDREIS
Hrdina Makedonský král Alexandr Veliký ( 323 PŘNL ), zobrazen jako ideál feudálního panovníka. Autor je neznámí šlechtic. Výklad o Alexandrově původu a životě. Obraz marné cesty za světovládou. Asi 9000 veršů. Zachovala se třetina 9 zlomků. Vysoká umělecká úroveň.
DALIMILOVA KRONIKA
Nejstarší česky psaná kronika,veršovaná. Autor neznámí, asi nižší šlechtic.
Události od stavby Babylonské věže do počátku vlády Jana Lucemburského 1314. Vlastenectví, pro starší období čerpá z Kosmovy kroniky.
b) Literatura doby Karlovy 1346 – 1378
Praha – centrum Římské říše, založení arcibiskupství 1344, pražské univerzity 1348, Nového Města v Praze, rozkvět gotického umění, vznik dramatu
Literatura latinská – Karel 4. – Vita Caroli – vlastní životopis
Legendy ( česká literatura )
Legenda o svatém Prokopu – Líčí život sv. Prokopa, od narození až do smrti, s velkým důrazem na chudobu a o boji za zachování Sázavského kláštera. Obsahuje 2 stránky : 1. Čechy se zlobí na Prokopa a chtějí ho vyhnat.
2. Po smrti Prokopa přináší Němci do kláštera latinskou liturgii. Legenda končí navrácením slovanských mnichů.
Legenda o svaté Kateřině : Tato legenda je prostoupena lyrickými prvky, má uměleckou hodnotu. Kateřina má vidění, které ji nedovolí vzít si pozemského manžela a zasvětí se Bohu. 2 části :
Kateřinino obrácení na víru. Zasnoubení s Kristem.
Počátky dramatu :
Mastičkář – zlomek velikonoční hry, výjev ze středověkého trhu, zesměšněn šarlatánský prodavač hojivých mastí ( Severin ), jadrný jazyk, neurozený hrdina.
Zábavná proza – rytířská epika – Trojánská kronika
Světská lyrika – Závišová píseň – s přírodními motivy
Sociální satiry – žákovská poezie – autoři jsou zřejmě neznámí studenti, kteří se hádají o své společenské postavení. Autor je nezesměšnuje, spíše jejich postavení chápe. PODKONÍ A ŽÁK – spor studenta a panského služebníka, kdo se má lépe.
Sociální satira – HRADECKÝ RUKOPIS – obsahuje
Báseň – Desatero kázání Božích – přestupky proti Božím přikázáním
( nezabiješ, nepokradeš )
Satiry o řemeslnících a konšelích – přestupky hospodářského rázu – okrádání
Bajka- O lišce a džbánu – i chytrák se napálí
V těchto satirách se objevuje jako hl. postava řemeslník a hl. dějištěm se stává městské prostředí.
Ostrovská píseň – jediný doklad české lyriky kolem roku 1300 a zachovala se v knihovně Benediktského kláštera. Má lyrické znaky staročeského zpěvného básnictví.
Konhutina modlitba – byla to abatyše Jiřského kláštera. O umučení Páně.
Miličovské modlitby – Duchovní písně, které složil Milič sám nebo vznikly v jeho kruhu. Svatý Václav, Hospodine pomiluj ny
PŘIDEJTE SVŮJ REFERÁT
Tisknout -
Poslat(@) -
Stáhnout -
Uložit->Moje referáty -
Přidat referát